Podle statistik China Trade Remedy Network ministerstva obchodu zahájila Indie v roce 2023 22 obchodních nápravných šetření proti Číně a stala se v daném roce zemí s největším počtem obchodních nápravných šetření proti Číně na světě. Spojené státy americké a Evropská unie byly druhé a třetí s 12 a devíti případy. Naproti tomu Čína v roce 2023 zahájila pouze jedno obchodní šetření nápravných opatření proti jiným zemím a regionům, to znamená, že v červenci loňského roku Čína oznámila antidumpingové šetření na dovoz kyseliny propionové pocházející ze Spojených států.
22 šetření nápravných opatření zahájených Indií proti Číně zahrnuje 20 antidumpingových případů, jeden antisubvenční případ a jeden ochranný případ. Mezi nimi jsou první tři odvětví průmysl chemických surovin a výrobků 10 případů, průmysl kovových výrobků 4 případy, průmysl nekovových výrobků 2 případy. Statistiky ukazují, že v roce 2023 zahájily ostatní země a regiony 87 případů obchodních nápravných opatření proti Číně, třem nejvýznamnějším Indii, Spojeným státům a Evropské unii s celkovým počtem 43 případů, což představuje 50 % z nich. Mezi nimi Indie představovala čtvrtinu s 22 případy a stala se zemí, která zahájila nejvíce obchodních nápravných šetření proti Číně. Na konci loňského roku se Mezinárodní obchodní komora Shanghai Pudong v „Dynamic Briefing on International Trade Repair Rules“ zmínila, že indické domácí obchodní protekcionistické síly jsou hluboce zakořeněné a často zahajuje obchodní třenice a obchodní nápravná opatření v zahraničí. Od roku 2014 je počet případů obchodních nápravných opatření podaných v Indii na druhém místě za Spojenými státy na světě. Zejména v posledních letech, s rostoucím obchodním deficitem mezi Čínou a Indií, jsou obchodní třenice Indie s Čínou stále zuřivější. Teprve koncem září 2023 zahájila Indie více než 10 antidumpingových šetření proti Číně během 10 dnů.
Údaje z China Trade Remedy Information Network ukazují, že v posledních letech byla indická obchodní nápravná opatření vůči Číně vysoká a daleko před ostatními zeměmi. Liu Xiaoxue, zástupce ředitele Centra pro výzkum jižní Asie Institutu asijsko-pacifické a globální strategie Čínské akademie sociálních věd, řekl v rozhovoru pro Global Times, že Indie chce nejen zvrátit obrovský obchodní deficit s Čínou. dlouhodobě, ale také přijímá různá opatření k posílení ochrany domácích průmyslových odvětví vedených strategickým cílem „Make in India“. Proto byla jednou ze zemí, které provedly nejvíce obchodních nápravných šetření proti Číně. V roce 2023 LAN Jianxue, ředitel Institutu asijsko-pacifických studií Čínského institutu mezinárodních studií, v knize Evoluce a cesta ven z čínsko-indických vztahů zmínil, že indickým snem o velmoci bylo po dlouhou dobu vždy zahalená do silného „čínského komplexu“, to znamená, že Čína je základním referenčním bodem pro indickou snahu o status velmoci, ale také jejím konkurentem nebo převyšujícím objektem statusu velmoci a také klíčovou vnější příčinou ovlivňující její vzestup. Po incidentu v údolí Galavan v červnu 2020 utrpěly vztahy mezi Čínou a Indií nejvážnější dopad od normalizace vztahů v roce 1988 a na dlouhou dobu uvízly ve stavu „stagnace a tření“. Tehdy začala Indie zesilovat umělá opatření, aby bránila normálnímu dvoustrannému obchodu a investicím.
Lou Chunhao, výkonný ředitel Institutu jižní Asie Čínských institutů současných mezinárodních vztahů, 27. prosince loňského roku napsal, že „ekonomické a obchodní oddělení“ Indie od Číny je téměř nemožné, bez ohledu na to, zda jde o čínsko-indický ekonomický a obchodních vztahů nebo z globálního trhu. Domnívá se, že čínský export zboží do Indie je vysoce koncentrovaný, s vysokou přidanou hodnotou a dokonce zaujímá absolutní dominantní postavení v oblasti komunikačních zařízení, surovin a dalších oborů. Indie nemůže rozvíjet svůj zpracovatelský průmysl bez čínského dodavatelského řetězce; Indové jsou navíc citlivější na cenu zboží, což také dělá z levného čínského zboží v Indii docela trh. Liu Xiaoxue reportérovi Global Times také řekl, že rozšiřující se objem obchodu mezi Čínou a Indií přesně ukazuje, že průmyslový řetězec těchto dvou zemí je velmi těsně integrován, což Indii znemožňuje dosáhnout „oddělení“ od Číny v krátkodobém horizontu. Liu Xiaoxue věří, že posílení ekonomické a obchodní spolupráce s Čínou je právě příznivými podmínkami pro realizaci „Make in India“ a může realizovat vzájemný prospěch obou zemí. Tváří v tvář častým obchodním omezením Indie poukázala Mezinárodní obchodní komora Shanghai Pudong na to, že v praxi indické ministerstvo financí nakonec po zvážení veřejného zájmu následných uživatelů učiní rozhodnutí nepřijmout antidumpingová opatření. Pokud tedy čínské podniky mohou aktivně spolupracovat s indickými dovozci a subjekty navazujícího odvětví, aby objasnily indickému ministerstvu financí, že provádění antidumpingových opatření není ve veřejném zájmu Indie z hlediska veřejného zájmu a rovnováhy průmyslového řetězce , pravděpodobně to přiměje indické ministerstvo financí k rozhodnutí ve prospěch čínských podniků.
