Evropská unie opět snížila svou prognózu hospodářského růstu pro letošní i příští rok

Dne 15. listopadu vydala Evropská komise svou zprávu o ekonomickém výhledu z podzimu 2023, která snížila prognózu hospodářského růstu pro EU a eurozónu v tomto a příštím roce. Zpráva poznamenala, že evropská ekonomika letos ztratila dynamiku kvůli vysokým životním nákladům, slabé vnější poptávce a zpřísnění měnové politiky. Zpráva předpovídá růst HDP o 0,6 % pro EU i eurozónu v roce 2023, obě o 0,2 procentního bodu nižší, než se předpokládalo ve zprávě Summer Economic Outlook a předpovídá růst o 1,3 % pro EU a 1,2 % pro eurozónu v roce 2{{20}}24, oba o 0,1 procentního bodu méně, než se původně očekávalo. Evropská komise ve své zprávě o hospodářském výhledu léta 2023 zveřejněné 11. září snížila svou prognózu hospodářského růstu EU pro rok 2023 na 0,8 % z 1,0 % prognózy ve zprávě jarního výhledu a prognózu hospodářského růstu pro rok 2023 pro eurozónu na 0,8 % z 1,1 %. Nejnovější zpráva uvádí, že vysoká inflace a přísnější měnová politika v kombinaci se slabou vnější poptávkou si vybírají na ekonomice větší daň, než se dříve myslelo. Nejnovější obchodní ukazatele a údaje z průzkumů naznačují, že evropská ekonomická aktivita bude ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku nadále zpomalovat kvůli zvýšené nejistotě. Evropský komisař pro hospodářské záležitosti Paolo Gentiloni uvedl, že inflační tlaky, přísnější měnová politika a slabá globální poptávka si vybírají svou daň na domácnostech a firmách. Kromě toho zvýšené geopolitické napětí dále přispívá k nejistotě a zatemňuje ekonomické vyhlídky. Letošní podzimní ekonomický výhled se poprvé týká Bosny a Hercegoviny, Moldavska a Ukrajiny. Těmto třem zemím loni Evropská rada udělila status kandidátského členství.