Celková hodnota dovozu a vývozu za prvních 10 měsíců tohoto roku byla 34,32 bilionů juanů, což je nárůst o 0.03 procenta meziročně, přičemž vývoz vzrostl o 0,4 procenta a dovoz pokles o 0,5 procenta, což má za následek obchodní přebytek ve výši 4,78 bilionu juanů, podle údajů zveřejněných Generální celní správou. Od začátku letošního roku, především kvůli oslabení globální poptávky, se dovoz a vývoz většiny asijských výrobních zemí výrazně snížil a pokles obecně dosáhl dvouciferných hodnot. Tempo růstu dovozu a vývozu Číny je sice nízké, ale ve srovnání se sousedními zeměmi a regiony v Asii je situace čínského zahraničního obchodu stabilní a odolná. Celkově čínský dovoz a vývoz vykazuje řadu pozitivních jevů.
Za prvé, tempo růstu dovozu a vývozu se postupně zrychlovalo. V první polovině letošního roku se v důsledku nedostatku poptávky výrazně snížilo tempo růstu dovozu i vývozu a trend byl relativně slabý. Od srpna se však tempo růstu dovozu a vývozu nadále obnovovalo a vykazovalo postupné zlepšování. Celková hodnota dovozu a vývozu vzrostla v říjnu o 0,9 %, což je první kladný růst od června. Zlepšení importu a exportu souvisí s celkovým zlepšením vnitřního i vnějšího prostředí Číny. Dopad rusko-ukrajinského konfliktu slábne, americká centrální banka se blíží ke konci zvyšování úrokových sazeb, čínsko-australské vztahy se uvolňují a export se zlepšuje. Došlo k posílení domácího růstu, oživení ekonomiky a oživení výroby a poptávky.
Za druhé, více diverzifikovaní obchodní partneři. V prvních 10 měsících tohoto roku byly ASEAN, Evropská unie a Spojené státy americké třemi největšími obchodními partnery Číny, přičemž celková hodnota dovozu a vývozu představovala 15,2 %, 13,4 % a 11,2 % celkové hodnoty zahraničního obchodu Číny. , což představuje celkem téměř 40 %. Čínský obchod s ASEAN si udržel dobrou dynamiku rozvoje, se stále se prohlubující průmyslovou integrací a úzkým obchodem s meziprodukty, přičemž meziprodukty tvoří více než 60 % celkové hodnoty dovozu a vývozu mezi Čínou a ASEANem. Vývoj dvoustranného obchodu mezi Čínou a EU, Spojenými státy a Japonskem zůstal stabilní, dovoz a vývoz jsou jako celek relativně velké a dovoz z EU a Spojených států se v poslední době výrazně zvýšil. Čínský obchod se zeměmi společně budovanými s „Pásem a stezkou“ dosáhl stabilního růstu s celkovým dovozem a vývozem v letošním roce 15,96 bilionů juanů, což je nárůst o 3,2 %, což představuje více než 45 % celkové hodnoty čínského dovoz a vývoz.
Za třetí, zrychlil se růst objemu exportu. Ceny hlavních čínských exportních produktů, ovlivněné poklesem světových cen, letos výrazně klesly, což je důležitý důvod pro ovlivnění tempa růstu exportu. Celkový index čínských vývozních cen byl již šest měsíců po sobě meziročně záporný a na konci třetího čtvrtletí klesl o 7,9 %. Z nich ceny exportních produktů těžby a zpracovatelského průmyslu meziročně klesly o 13,5 % a 8 %. Bez zahrnutí cenového faktoru si z pohledu objemu exportu čínská exportní škála udržela stabilní růst a tempo růstu se v posledních měsících zrychlilo. Se slábnutím dopadu cenových výkyvů se postupně prohluboval pokles PPI, což by mělo vést k výraznému zvýšení růstu exportu.
Za čtvrté, struktura exportních produktů se nadále zlepšovala. Snížil se export tradičních pracně náročných výrobků s nízkou přidanou hodnotou, záporně roste export textilu, oděvů a oděvních doplňků, což je důležitý důvod růstu čínského exportu. Zároveň rychle rostl export high-tech produktů a nových energetických produktů. Za prvních 10 měsíců tohoto roku činil čínský vývoz mechanických a elektrických výrobků 11,43 bilionů juanů, což je nárůst o 2,8 %, což představuje 58,5 % celkové hodnoty vývozu, a tento podíl se nadále zvyšoval. Exportní hodnota lithiových baterií, elektrických vozidel s lidskou posádkou a produktů „nové tři“ solárních článků si udržela dvouciferný růst již 14 čtvrtletí po sobě, což představuje asi 4,5 % čínského vývozu. Díky podstatnému nárůstu exportu nových energetických vozidel dosáhla výstupní hodnota čínského automobilového exportu v tomto roce 582,43 miliard juanů, což je podstatný nárůst o 88,5 %.
Za páté, oživení domácí poptávky vedlo ke zvýšení dovozu. Vliv cenových faktorů na dovozní data je v letošním roce z důvodu poklesu cen komodit a průmyslových surovin zřetelnější. Kvantitativní index vykázal výrazné oživení, což ukazuje, že oživení domácí ekonomiky má pozitivní roli v tahu dovozů. Objem čínského dovozu se meziročně devět po sobě jdoucích měsíců zvyšoval, zejména proto, aby uspokojil potřeby domácí produkce zdrojů a energetických produktů, primárních průmyslových surovin, klíčových dílů, hlavních zemědělských produktů a další dovoz se neustále rozšiřoval. Za prvních 10 měsíců letošního roku vzrostl čínský dovoz uhlí, sóji, ropy, zemního plynu a železné rudy o 66,8 %, 14,6 %, 14,4 %, 8,8 % a 6,5 %.
Pokud se podíváme do budoucnosti, rozsah čínského dovozního a vývozního obchodu představuje velkou část světa a je nereálné nadále udržovat rychlý růst. Zejména v současném složitém a proměnlivém vnitřním a vnějším prostředí, z vnějšího prostředí, ovlivněného čínsko-americkými obchodními třenicemi, mezinárodními geopolitickými konflikty a okolními oblastmi ke zvýšení investičního úsilí, představuje čínský export určitou výzvu. Z pohledu domácího prostředí, protože ekonomická struktura urychluje transformaci a náklady na pracovní sílu nadále rostou, může se tradiční pracně náročný zpracovatelský export nadále snižovat. Exportní konkurenceschopnost Číny však nadále roste a rozsah exportu si bude stále udržovat trend expanze. S blížícím se koncem rychlého zvyšování úrokových sazeb Fedem bude globální ekonomika nadále zpomalovat a očekává se, že se v příštím roce postupně stabilizuje, což pomůže vnější poptávce k oživení. WTO odhaduje, že celosvětový obchod se zbožím by měl v roce 2024 vzrůst o 3,3 % při zvýšené poptávce po investičním zboží a zboží dlouhodobé spotřeby a obchodu s nimi. 134. kantonský veletrh, který se nedávno konal, přinesl jasné vysvědčení, offline exportní obrat dosáhl 22,3 miliardy amerických dolarů, což je nárůst o 2,8 % oproti 133. zasedání, což ukazuje trend růstu oživení. V posledních letech Čína postupně prosazovala implementaci RCEP, opírala se o okruh přátel „Pás a stezka“, rozšiřovala Střední východ, Střední Asii, Afriku, Latinskou Ameriku a další exportní trhy a neustále zvyšovala rozsah obchodu s rozvojové země. Čínský high-tech průmysl rychle roste, hodnotový řetězec exportních produktů se bude postupně zvyšovat a export nových energetických vozidel, špičkových zařízení, polovodičových čipů a elektronických produktů si udrží rychlý růst.
